[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.bakea.cz\/zeme-jako-vesmirne-teleso\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.bakea.cz\/zeme-jako-vesmirne-teleso\/","headline":"Zem\u011b jako vesm\u00edrn\u00e9 t\u011bleso","name":"Zem\u011b jako vesm\u00edrn\u00e9 t\u011bleso","description":"Planeta vznikla p\u0159ed 4,6 miliardami let a nach\u00e1z\u00ed se ve zn\u00e1m\u00e9 Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1ze. Je to t\u0159et\u00ed planeta&hellip;","datePublished":"2019-06-12","dateModified":"2023-05-11","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.bakea.cz\/author\/#Person","name":"","url":"https:\/\/www.bakea.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/b72fc1bf1bf254b4118ef99c1da35a199f5a8e7c33c2166eae92618994df57ea?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/b72fc1bf1bf254b4118ef99c1da35a199f5a8e7c33c2166eae92618994df57ea?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"bakea.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.bakea.cz\/wp-content\/uploads\/img_a347870_w1886_t1562421598.jpg","url":"https:\/\/www.bakea.cz\/wp-content\/uploads\/img_a347870_w1886_t1562421598.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.bakea.cz\/zeme-jako-vesmirne-teleso\/","wordCount":389,"articleBody":"Planeta vznikla p\u0159ed 4,6 miliardami let a nach\u00e1z\u00ed se ve zn\u00e1m\u00e9 Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1ze. Je to t\u0159et\u00ed planeta od Slunce. Zem\u011b se ozna\u010duje jako planeta. Poj\u010fme si tento pojem vysv\u011btlit.\t\u010clen\u011bn\u00ed kosmick\u00fdch t\u011bles:\t\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 hv\u011bzda \u2013 jedn\u00e1 se kosmick\u00fd objekt, v\u00a0jeho\u017e j\u00e1d\u0159e se uvol\u0148uje energie synt\u00e9zou vod\u00edku na h\u00e9lium tzv. termonukle\u00e1rn\u00ed reakce. D\u00edky n\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 hv\u011bzda sv\u011btlo a teplo. M\u00e1 kulovit\u00fd tvar, ve kter\u00e9m je udr\u017eovan\u00e1 pomoc\u00ed gravitace.\t\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 planeta \u2013 t\u011bleso, kter\u00e9 ob\u00edh\u00e1 kolem hv\u011bzdy. Nevyd\u00e1v\u00e1 sv\u011btlo a m\u00e1 tak\u00e9 kulovit\u00fd tvar.\t\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 planetka \u2013 mal\u00e1 t\u011blesa ob\u00edhaj\u00edc\u00ed kolem hv\u011bzdy\t\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 kometa \u2013 objekty slo\u017een\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0ledu a prachu. Skl\u00e1d\u00e1 se ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed \u2013 ohon, koma a j\u00e1dro. Komety ob\u00edhaj\u00ed po excentrick\u00fdch drah\u00e1ch.\t\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 meteorick\u00e1 t\u011blesa : meteoroid &#8211; vlet\u00ed-li do atmosf\u00e9ry, st\u00e1v\u00e1 se meteorem. Av\u0161ak pokud dopadne na zem jedn\u00e1 se o meteorit\tGeoid je nepravideln\u00e9 t\u011bleso, kter\u00e9 zna\u010d\u00ed tvar Zem\u011b. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se tzv. referen\u010dn\u00ed elipsoid, kter\u00fd nahrazuje geoid \u2013 koule zplo\u0161t\u011bn\u00e1 rotac\u00ed kolem zemsk\u00e9 osy. Pro v\u011bdce, kte\u0159\u00ed zkoumaj\u00ed Zemi je tento objekt matematicky leh\u010d\u00ed spo\u010d\u00edtat.\t\tSlo\u017een\u00ed Zem\u011b\tNen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 novinka, \u017ee se zem\u011bkoule skl\u00e1d\u00e1 ze zemsk\u00e9 k\u016fry, pl\u00e1\u0161t\u011b a j\u00e1dra. Ale ne v\u0161ichni v\u011bd\u00ed o astenosf\u00e9\u0159e, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed ve vrstv\u011b spodn\u00edho pl\u00e1\u0161t\u011b. Po t\u00e9 se pohybuj\u00ed horninov\u00e9 neboli litosf\u00e9rick\u00e9 desky.\tZem\u011b vlastn\u00ed jen jeden m\u011bs\u00edc, kter\u00fd m\u00e1 polom\u011br 3400 kilometr\u016f a jeho atmosf\u00e9ra je velmi \u0159\u00eddk\u00e1. Na sv\u00e9m povrchu m\u00e1 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed mo\u0159e, co\u017e jsou kr\u00e1tery. Meteor prorazil na povrch a l\u00e1va se vylila ven.\tZaj\u00edmav\u00fdmi pojmy jsou perih\u00e9lium a af\u00e9lium. Oba pojmy jsou zap\u0159\u00ed\u010din\u011bny rotac\u00ed Zem\u011b. Mezi letn\u00ed slunovratem a podzimn\u00ed rovnodennost\u00ed nast\u00e1v\u00e1 odslun\u00ed neboli af\u00e9lium, kdy je planeta nejd\u00e1le od Slunce. Mezi zimn\u00edm slunovratem a jarn\u00ed rovnodennost\u00ed pot\u00e9 vznik\u00e1 p\u0159\u00edslun\u00ed \u2013 perih\u00e9lium, kdy je Zem\u011b nejbl\u00ed\u017ee k\u00a0na\u0161\u00ed hv\u011bzd\u011b.\tKr\u00e1tk\u00e9 informace k\u00a0na\u0161\u00ed kol\u00e9bce \u017eivota nikdy neu\u0161kod\u00ed. Uvid\u00edme, jak dlouho lidstvu vydr\u017e\u00ed voda a pevn\u00e1 p\u016fda pod nohami.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        4.3\/5 - (9 votes)        "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Zem\u011b jako vesm\u00edrn\u00e9 t\u011bleso","item":"https:\/\/www.bakea.cz\/zeme-jako-vesmirne-teleso\/#breadcrumbitem"}]}]